fBlog

Rosenzweigův adresář 1878-79

Jeden z mnoha zdrojů informací o sirkárnách jsou různé adresáře. Ty vydávali různí soukromí vydavatelé, nejznámější u nás je asi Johann Stiastny z Prahy. Adresáře obsahovaly nejen informace, jako třeba dnešní Zlaté stránky, ale také údaje o úřadech, církevní informace nebo různé další politické či organizační zprávy.

Bohužel, nevýhodou těchto adresářů je, že ne vždy si jejich autoři měli šanci ověřit aktuálnost informací a přejímali data do dalších ročníků, ačkoliv třeba sirkárna už několik let neexistovala… V článku najdete rozdělení sirkáren na skupiny sirkáren, které už v adresáři neměly být – u kterých došlo ke změně nebo upřesnění informací – výrobců dřevěného drátu a krabiček. Rozbor a komentář k adresáři zpracoval p. Milan Tomášek.

Tabulky s přehledy těchto skupin, přehled všech subjektů v adresáři a další informace najdete na této stránce.


Milan Tomášek, Rokycany

V roku 2021 vydal Klub muzeálnej a galerijnej společnosti Bytča spoločne s Galza o. z. 49 stránkovú knihu.

Příspěvek celý ve WORDU - ke stažení v PDF

Informaci o vydání knihy zpracoval

p. Vlado Gajdoš


Publikace ke stažení v PDF

Zápalkárna - Josef Zimmermann, Karlovy Vary – Rybáře

Koncem října 2021 spatřila světlo studie o výrobci zápalek v Karlových Varech – Josefovi Zimmermannovi. Dotazy a připomínkami mě „bombardovali“ M. Tomášek a L. Trejbal a výsledkem je téměř 30 stránková studie s množstvem odkazů, která částečně přichází s novými poznatky.
Na druhé straně odstraňuje generacemi přebírané a chybné údaje a omyly badatelů – předchůdců. Ve studii jsou okrajově zahrnuty i další filumenistické informace z karlovarského kraje. Těžko se pátrá a dohledávají informace po 150 letech o dnes již neexistující zápalkárně.

  1. Pokračovatel výroby zápalek v Bystřici Heinrich Heller žil v době 1835 – 1918 a ne 1834 – 1882

  2. H. Heller dělal zápalky v Langgrün u Hroznětína (PSČ 363 01) a ne v Langgrün bei Buchau, zaniklé v 1953 na Doupově

  3. Zápalkárna Krásné údolí byla u Svojšína (PSČ 349 01) a ne v Krásnem údolí u Toužimi (PSČ 384 01)

Omyly vznikly překladem názvů Langgrün a Schönthal.

Studie začala kronikou Rybář, pokračovala návštěvami archívů, katastru, hřbitovů a lokalit ex zápalkáren. Potvrzena výroba zápalek u Josefa Zimmermanna je ohraničena (zatím) lety 1863 – 1870 a je propojena s existencii hotela Bellevue v Karlových Varech.

Vladimír GAJDOŠ, Karlovy Vary


Studie v PDF

Ceník firmy C. Gödel a spol.

říjen 2021

Sběratel Jindřich Jelínek nám poskytnul kopii tohoto ceníku firmy C. Gödel a spol. z Moravského Berouna. Zajímavý je především velký rozsah a podrobnost ceníku. Výrobce asi také počítal s tím, že delší dobu nebude ceny měnit, pokud už investoval do takto profesionálního tisku, který objednal až v Kolíně u firmy J. L. Bayer. Můžeme zde vyčíst například značný rozdíl v cenách zápalek sírových a těch bez síry, ale třeba i hrdost na své kvalitní výrobky, kterou dokazují větou: Nechtějíce kořistiti z předsudku a věrni své zásadě, nikdy cizím jménem se neblýskati, ustanovili jsme, aby i tento náš výrobek nesl zřejmě naši firmu, již jistě - jako zápalky sírové - ku cti a chvále sloužiti bude.

Bohužel na tisku chybí jakýkoliv údaj, který by upřesňoval rok vydání ceníku. Pokud by mohl někdo se sběratelů pomoct s časovým zařazením, budeme rádi za každou informaci.

Milan Tomášek

Ceník v PDF

Zaniklé obce

září 2021

Během bádání o historii sirkáren někdy narazíte i na obce, které dnes už neexistují. Buď se jednalo o místa v pohraničí, která zabrala železná opona, nebo obce ve vojenských prostorech či zaniklé při těžbě uhlí nebo výstavbě přehrad. Takovýmto lokalitám se věnuje internetová stránka www.zanikleobce.cz. Informace z tohoto webu tak můžete využít nejen pro bádání o starých sirkárnách, ale třeba i při zpracování rodokmenu anebo jen tak, jako tip na zajímavý výlet.

Pro ilustraci uvádíme příklad sirkárny v Borové Ladě na Šumavě (Ferchenhaid). Pozdější „Eibnerova pila“ byla v místech, kde provozoval A. W. Eibner svoji sirkárnu. Je zde i řada fotografií, dokonce snímek Aloise Eibnera (netroufám si odhadnout, zda je to samotný A. W. Eibner nebo třeba jeho syn) z roku 1930.

Milan Tomášek

článek v PDF

Byl(a) první „sirkař(ka)“ v Čechách žena?

září 2021

Více jak rok trvající spolupráce při hledání informací o životě a podnikání A. M. Pollaka, nás zavedla často na další cestičky sirkařské historie.

Je těžké oddolat a nevydat se za osudy sirkařú a v našem případě za historií sirkařky. Podnětem byl nález inzerátu z roku 1836, který uváděl továrnu na zápalky v Praze, kterou provozovala Rosa Ehrlich. Do té doby se o uvedené výrobě vědělo jen velice málo a tak Milan Tomášek odložil svoje bádání o Eksteinovských sirkárnách na Plzeňsku a začal pátrat po osudech této dámy. A bádání to bylo opravdu zajímavé, jeho výsledek se můžete dočíst v článku a stáhnout v příloze. Dovoluje si tak předložit filumenistické veřejnosti návrh "na změnu historie filumenie v Čechách" a těší se na případnou diskuzi o tomto tématu. Budu rád, za jakékoliv podněty nebo připomínky, které zašlete na jeho adresu m.tomasek@seznam.cz.

Luděk Trejbal

Studii sběratele Milana Tomáška najdete ZDE