Embedded Files
STŘÍPKY Z TRNAVY
STŘÍPKY Z TRNAVY
V letech 1896–1914 vycházela v Maďarsku encyklopedie Kraje a města Maďarska (Magyarország vérmegyéi és városai). Na tvorbě se podílel hlavně Borovszky Samu (1860–1912) a v bloku „Bratislavská župa a Bratislava“ z roku 1904 v kapitole Větší průmyslové areály se dočteme:
Chemická továrna na zápalky Stermann M. v Nagyszombat (Trnavě). (Pozn. red. M = Móric). Továrnu založil Henrik Fried v roce 1875, poté přešla do majetku Józsefa Weisze, od kterého ji v roce 1891 koupil současný majitel. Plocha továrny je jeden a půl akru, na které se nachází tovární budova a sklady. Počet dělníků je 60 mezi nimi 35 dělnic. Mezi trhy mimo Maďarska patří Rakousko.
(Pozn. Na doplnění Filumenie 4/2001, strana 322-323).
Vlado Gajdoš
Luděk Trejbal
GALZA PRESS
GALZA PRESS
Příspěvek našeho spolupracovníka, Vlado Gajdoše, v regionálním tisku pokračuje i
v čísle 3/2022 - v okénku filumenistů "Murarské zápalky z Bytče".
Regionální časopis najdete na adrese
www.collectorum.eu www.velkabytca.sk
Příspěvek v PDF najdete ZDE
Luděk Trejbal
Problematika písma a pomůcky k jeho zvládnutí.
Luděk Trejbal
Prodej sirkárny ve Velké Bytči
Prodej sirkárny ve Velké Bytči
Pokud máte zájem, inzerát na prodej najdete zde:
Ponúkame Vám na predaj budovy a pozemok v areály Veľká Bytča. Ide o komplex budov v priemyselnom areály katastra Veľká Bytča.
Ponúkame 3 veľké budovy( výrobné haly)1 budovu jedáleň1 administratívnu budovu2 budovy skladové.
Budovy sú stavané ešte z obdobia 1. Republiky. Priemyselný areál slúžil v minulosti na výrobu zápaliek a lyží značky Suľov. Plocha pozemku areálu je 9144m2, plocha budov je 2194m2. Celková predajná plocha je 11804m2. Celý komplex je v pôvodnom stave, ide o jednopodlažné murované stavby z betónovou podlahou. Strešná konštrukcia je sedlová , pokrytá falcovaným plechom. Zo zadnej časti areálu je na pozemku sprístupnená komunikácia v prospech užívania Drevoindustrie a.s. Žilina k prenajatej budove. Celý areál je dobre sprístupnený od hlavnej komunikácie asfaltovou cestou.
Cena komplexu budov a pozemku : 771 000€ .
Informaci zaslal Vlado Gajdoš
Jeden z mnoha zdrojů informací o sirkárnách jsou různé adresáře. Ty vydávali různí soukromí vydavatelé, nejznámější u nás je asi Johann Stiastny z Prahy. Adresáře obsahovaly nejen informace, jako třeba dnešní Zlaté stránky, ale také údaje o úřadech, církevní informace nebo různé další politické či organizační zprávy.
Bohužel, nevýhodou těchto adresářů je, že ne vždy si jejich autoři měli šanci ověřit aktuálnost informací a přejímali data do dalších ročníků, ačkoliv třeba sirkárna už několik let neexistovala… V článku najdete rozdělení sirkáren na skupiny sirkáren, které už v adresáři neměly být – u kterých došlo ke změně nebo upřesnění informací – výrobců dřevěného drátu a krabiček. Rozbor a komentář k adresáři zpracoval p. Milan Tomášek.
Tabulky s přehledy těchto skupin, přehled všech subjektů v adresáři a další informace najdete na této stránce.
Milan Tomášek, Rokycany
Zápalkárna - Josef Zimmermann, Karlovy Vary – Rybáře
Koncem října 2021 spatřila světlo studie o výrobci zápalek v Karlových Varech – Josefovi Zimmermannovi. Dotazy a připomínkami mě „bombardovali“ M. Tomášek a L. Trejbal a výsledkem je téměř 30 stránková studie s množstvem odkazů, která částečně přichází s novými poznatky.
Na druhé straně odstraňuje generacemi přebírané a chybné údaje a omyly badatelů – předchůdců. Ve studii jsou okrajově zahrnuty i další filumenistické informace z karlovarského kraje. Těžko se pátrá a dohledávají informace po 150 letech o dnes již neexistující zápalkárně.
Pokračovatel výroby zápalek v Bystřici Heinrich Heller žil v době 1835 – 1918 a ne 1834 – 1882
H. Heller dělal zápalky v Langgrün u Hroznětína (PSČ 363 01) a ne v Langgrün bei Buchau, zaniklé v 1953 na Doupově
Zápalkárna Krásné údolí byla u Svojšína (PSČ 349 01) a ne v Krásnem údolí u Toužimi (PSČ 384 01)
Omyly vznikly překladem názvů Langgrün a Schönthal.
Studie začala kronikou Rybář, pokračovala návštěvami archívů, katastru, hřbitovů a lokalit ex zápalkáren. Potvrzena výroba zápalek u Josefa Zimmermanna je ohraničena (zatím) lety 1863 – 1870 a je propojena s existencii hotela Bellevue v Karlových Varech.
Vladimír GAJDOŠ, Karlovy Vary
Studie v PDF
Ceník firmy C. Gödel a spol.
Ceník firmy C. Gödel a spol.
říjen 2021
Sběratel Jindřich Jelínek nám poskytnul kopii tohoto ceníku firmy C. Gödel a spol. z Moravského Berouna. Zajímavý je především velký rozsah a podrobnost ceníku. Výrobce asi také počítal s tím, že delší dobu nebude ceny měnit, pokud už investoval do takto profesionálního tisku, který objednal až v Kolíně u firmy J. L. Bayer. Můžeme zde vyčíst například značný rozdíl v cenách zápalek sírových a těch bez síry, ale třeba i hrdost na své kvalitní výrobky, kterou dokazují větou: Nechtějíce kořistiti z předsudku a věrni své zásadě, nikdy cizím jménem se neblýskati, ustanovili jsme, aby i tento náš výrobek nesl zřejmě naši firmu, již jistě - jako zápalky sírové - ku cti a chvále sloužiti bude.
Bohužel na tisku chybí jakýkoliv údaj, který by upřesňoval rok vydání ceníku. Pokud by mohl někdo se sběratelů pomoct s časovým zařazením, budeme rádi za každou informaci.
Milan Tomášek
Ceník v PDF
Zaniklé obce
Zaniklé obce
září 2021
Během bádání o historii sirkáren někdy narazíte i na obce, které dnes už neexistují. Buď se jednalo o místa v pohraničí, která zabrala železná opona, nebo obce ve vojenských prostorech či zaniklé při těžbě uhlí nebo výstavbě přehrad. Takovýmto lokalitám se věnuje internetová stránka www.zanikleobce.cz. Informace z tohoto webu tak můžete využít nejen pro bádání o starých sirkárnách, ale třeba i při zpracování rodokmenu anebo jen tak, jako tip na zajímavý výlet.
Během bádání o historii sirkáren někdy narazíte i na obce, které dnes už neexistují. Buď se jednalo o místa v pohraničí, která zabrala železná opona, nebo obce ve vojenských prostorech či zaniklé při těžbě uhlí nebo výstavbě přehrad. Takovýmto lokalitám se věnuje internetová stránka www.zanikleobce.cz. Informace z tohoto webu tak můžete využít nejen pro bádání o starých sirkárnách, ale třeba i při zpracování rodokmenu anebo jen tak, jako tip na zajímavý výlet.
Pro ilustraci uvádíme příklad sirkárny v Borové Ladě na Šumavě (Ferchenhaid). Pozdější „Eibnerova pila“ byla v místech, kde provozoval A. W. Eibner svoji sirkárnu. Je zde i řada fotografií, dokonce snímek Aloise Eibnera (netroufám si odhadnout, zda je to samotný A. W. Eibner nebo třeba jeho syn) z roku 1930.
Pro ilustraci uvádíme příklad sirkárny v Borové Ladě na Šumavě (Ferchenhaid). Pozdější „Eibnerova pila“ byla v místech, kde provozoval A. W. Eibner svoji sirkárnu. Je zde i řada fotografií, dokonce snímek Aloise Eibnera (netroufám si odhadnout, zda je to samotný A. W. Eibner nebo třeba jeho syn) z roku 1930.
Milan Tomášek
článek v PDF
Byl(a) první „sirkař(ka)“ v Čechách žena?
Byl(a) první „sirkař(ka)“ v Čechách žena?
září 2021
Více jak rok trvající spolupráce při hledání informací o životě a podnikání A. M. Pollaka, nás zavedla často na další cestičky sirkařské historie.
Je těžké oddolat a nevydat se za osudy sirkařú a v našem případě za historií sirkařky. Podnětem byl nález inzerátu z roku 1836, který uváděl továrnu na zápalky v Praze, kterou provozovala Rosa Ehrlich. Do té doby se o uvedené výrobě vědělo jen velice málo a tak Milan Tomášek odložil svoje bádání o Eksteinovských sirkárnách na Plzeňsku a začal pátrat po osudech této dámy. A bádání to bylo opravdu zajímavé, jeho výsledek se můžete dočíst v článku a stáhnout v příloze. Dovoluje si tak předložit filumenistické veřejnosti návrh "na změnu historie filumenie v Čechách" a těší se na případnou diskuzi o tomto tématu. Budu rád, za jakékoliv podněty nebo připomínky, které zašlete na jeho adresu m.tomasek@seznam.cz.
Luděk Trejbal
Studii sběratele Milana Tomáška najdete ZDE
Page updated
Google Sites
Report abuse